Magdaléna Hlaváčková
slovo autorky
Kousky, které Vám tady nabízíme, vznikly v průběhu mnoha let a jsou prověřené naším životem. Vždycky, když jsme sami něco potřebovali a trvalo to už hodně dlouho, vybičovala jsem se k nějakému návrhu. Pak jsem požádala mladého truhláře Dana, který bydlí vedle na návsi, nebo kamaráda zámečníka Bena, který teď už taky bydlí v naší vesnici. A moc jsem je prosila, aby to bylo co nejdřív, protože to bylo zpravidla před Vánoci. Proto je taky většina kusů věnovaná mému manželovi nebo mým dětem.
Vždycky mě bavilo koukat na americké filmy. Takový interiér bytu vysokoškolského profesora, nebo detektiva v nějakém seriálu, to pro mě byla pastva… Jako by tvůrci tak nějak mimochodem vytvořili něco sice nenápadného, ale hrozně srozumitelného a příjemného!
Nejsem designer v moderním slova smyslu. To co hledám, je myslím něco, co tu bylo od nepaměti… Nebo aspoň od doby, kdy nás přestalo bavit sedět jen na bobečku nebo na větvi. Vlastně je to takový vedlejší produkt našeho života… Nebo snad architektské práce?