…aneb konzumace architektury
Tento návrh vlastně nebyl projekt. Investor – náš milý kamarád – za námi přišel s prosbou, zda bychom mu tak nějak nepomohli při rekonstrukci areálu staré průmyslové haly, na kterou již měl zpracovaný pěkný projekt od kolegů z kanceláře Jíran Kohout architekti. Je to člověk velmi vynalézavý, schopný měnit v průběhu stavby cokoli a kdykoli a potřeboval k těmto změnám asistenci jiného architekta. Se souhlasem původních autorů jsme se toho ujali.
Fasádu, která jediná rozsáhlý objekt reprezentuje na ulici, chtěl „nějak vylepšit“. V kanceláři jsme již měli několik let starý návrh, který u nás na fasádu v minulosti zpracovávali švýcarský praktikant a který se investorovi tehdy zdál příliš náročný. Přepracovali jsme jej, zjednodušili, zlevnili a tentokrát uspěli. Dokonce prý je to „krásné“.
Betonovat průvlaky se však začalo bez dokumentace, takže trochu jinde. Následně se objevila nabídka na levnější hliníková okna, s jiným profilem. Na závěr neznámý autor zešikmil atiku a šikulka klempíř tento prvek zdůraznil.
Výsledkem je vlastně docela velká spokojenost klienta, trochu otřesená pýcha architekta a svědectví budoucím generacím. A tak to přece má být, ne?